Výsledky hledání

Abraham Lincoln (1809–1865) Před sto lety stál jistý muž před náročným úkolem – smířit jižní otrokářské státy se svobodnými severními a zabránit tak rozdělení Spojených států amerických. Abraham Lincoln, uhlazený právník ze státu Illinois, který neměl žádné zkušenosti s národní politikou, se přesto rozhodl jednat. Svými nekompromisními postoji v zásadních otázkách nejenže zabránil rozdělení, ale zasadil otrokářství smrtelnou ránu. Tím se nesmazatelně zapsal do světové historie a dodnes je v Americe považován za nejoblíbenějšího prezidenta. Tři vědomostní úrovně kvízu....

Bratři Wrightovi (Wilbur 1867-1912, Orville 1871-1948) Jedna věc byla všem na světě jasná: k tomu, aby byli lidé schopni létat, by museli mít křídla. Jenže bratři Orville a Wilbur Wrighovi tomu odmítali uvěřit. Ponořte se s námi do tohoto dobrodružného příběhu o dvou opravářích kol. Nejenže se nenechali nikým od svých plánů odradit, ale byli dokonce ochotni riskovat i vlastní životy. Do historie se zapsali realizací prvního mechanicky poháněného letu. Návrat do dnů bratří Wrightů nám pomůže lépe pochopit, jak jejich odhodlání změnilo náš svět. Tři vědomostní úrovně kvízu....

George Washington (1732–1799) George Washington se také někdy nazývá „otcem Američanů“. Přinášíme vám neobyčejný příběh obyčejného muže, který se právem zapsal do dějin osidlování Nového kontinentu nejen jako vojenský vojevůdce, ale i jako obratný politik. Vydáme se po jeho stopách od chvíle, kdy zazněly výstřely v Lexingtonu, které sledoval celý svět, až po temné dny bitvy o Valley Forge. Dozvíme se také o jeho zásluhách při formování nového národa a naše putování ukončíme vítězným osvobozením v roce 1783. Příběh generála Washingtona je plný odvahy, odhodlání, skromnosti a odvážného vlastenectví. ...

Louis Pasteur (1822–1895) Louis Pasteur se rozhodl, že vyřeší nejsložitější medicínskou záhadu všech dob. Tento velký francouzský vědec zápasil nejen s vlastními omezeními způsobenými mozkovou příhodou, ale také s nepřátelskými postoji vědecké lékařské obce. A aby toho nebylo málo, po každém neúspěšném pokusu hrozilo, že jej malomyslnost zastaví v další práci. Odhodlání ho však neopustilo ani tehdy, když stál před největší životní výzvou. Zachrání vakcína, testovaná jen na zvířatech, život malého chlapce? Pasteur měl odvahu nahlédnout do dříve nepoznaného světa a vakcíny jsou dodnes jeho darem lidstvu. Tři vědomostní úrovně kvízu....

Makabejští (167–165 př. n. l.) Ve druhém století před Kristem vládl v Palestině syrsko-řecký panovník Antiochos. Jeho zákony byly pro Židy velkou zkouškou víry a důvěry v Boha. Buď se pokloní a přinesou oběť řeckým bohům, nebo je čeká smrt. Někteří se podvolili, ne však Makabejští, malá skupinka věrná víře svých otců. Duch a odhodlání Makabejských dodnes ožívají v židovském svátku Chanuka a připomínají, že i malá skupina může v spravedlivém boji obstát proti početnějšímu nepříteli.Tři vědomostní úrovně kvízu. ...

Thomas Alva Edison (1847–1931) Hodina fyziky ještě nikdy nebyla tak zábavná! Nejuznávanější vědec Ameriky, Thomas Alva Edison, otevře své laboratoře a pozve vás, abyste i vy objevili jeho tajemství. Vyprávění, okořeněné humornými situacemi i málo známými příhodami, nás povede dobrodružnou cestou, na jejímž konci zasvítí fungující elektrická žárovka. Příběh nám zároveň připomene Thomasovo celoživotní krédo: „Genialita tvoří jedno procento talentu a devadesát devět procent dřiny.“ ...

Alexander Graham Bell (1847–1922) Alexander Graham Bell a jeho kolega Thomas Watson se rozhodli zlepšit telegrafní systém. Jejich novátorské myšlení a odhodlání nakonec vyústily do objevu, který změnil svět. Jednoho dne se Alexander se slzami v očích díval na malého neslyšícího chlapce, s jakou námahou se učí mluvit. Tehdy se rozhodl vymyslet přístroj, který zesílí zvuk a umožní nedoslýchavým alespoň cosi slyšet. Hodiny strávené s neslyšícími dětmi mu přitom dodávaly energii a touhu dokončit započatou práci. Výsledkem tohoto vytrvalého úsilí byl kromě jiných objevů i telefon. ...

Florence Nightingale (1820–1910) Krymská válka zuřila naplno a zranění angličtí vojáci po stovkách umírali v nelidských podmínkách. Stav britských polních nemocnic neposkytoval pacientům pomoc, ba naopak, ještě zhoršoval jejich vyhlídky na uzdravení. Do těchto zařízení, zamořených krysami a blechami, vstoupila žena s neoblomným přesvědčením, mimořádnou dávkou trpělivosti a železnou vůlí. Vojáci ji nazývali „dáma s lampou“, podle jejích pravidelných večerních obchůzek pacientů. Jejím přičiněním se začaly ve zdravotnických zařízeních na mnoha místech světa dodržovat potřebné hygienické normy a byla zavedena odborná a praktická péče ošetřovatelek o pacienty. ...

Harriet Tubman (1820–1913) Ne nadarmo získala Harriet přezdívku „Černý Mojžíš“ (Black Moses). Během sedmnácti nebezpečných misí, uskutečněných od roku 1849 do roku 1860, osobně pomohla více než 300 otrokům utéct z jižních otrokářských států na svobodu. Nesobeckost, ochota riskovat vlastní život a silná víra v Boha jí pomohly osvobodit jednotlivce, ale i celé rodiny z otrockých řetězů. I když uplynulo již více než sto let od její smrti, její příběh je stále novou inspirací pro mnoho lidí nejen v Americe. Tři vědomostní úrovně kvízu....

Ludwig van Beethoven (1770–1827) Pod vlivem tradičních hudebních metod svého otce se již ve 12 letech stal výborným klavíristou. Když ho v té době slyšel hrát Joseph Haydn, přirovnal ho k velkému Mozartovi. Žel, již ve svém mládí začal Beethoven ztrácet sluch. Přesto se ještě hlouběji ponořil do světa hudby a zkomponoval mnohá díla, která jsou právem považována za to nejlepší, co bylo kdy v hudbě vytvořeno. Mezi nejznámější díla patří jeho devět symfonií, Patetická sonáta č. 8 a klavírní koncerty. Známá je také jeho klavírní skladbička Pro Elišku. Když o několik let později hrál orchestr jeho Devátou symfonii, neslyšel už její tóny ani nadšené projevy obecenstva. Beethovenova genialita nám přinesla hudbu, která doslova strhává nitro člověka....

Maria Curie-Sklodowska (1867–1934) Od raného dětství rodiče své dceři Marii zdůrazňovali, jak důležité je vzdělání. Když dospěla, stala se z ní hrdinka vědy. Její oddanost práci, i přes chudobu a nemoci, obohatila svět o teorii radioaktivity, objev plutonia a úspěšný postup izolace radia. Marie byla prvním laureátem, který získal dvě Nobelovy ceny za objevy ve vědě. Její skromný a oddaný postoj k životu i vlastní práci se projevil i v tom, že se rozhodla vzdát se zisku ze svého výzkumu radia ve prospěch bádání v oblasti léčby rakoviny. Tři vědomostní úrovně kvízu....