Ticho je pro autora prostor, ve kterém se setkáváme sami se sebou — a skrze sebe s něčím, co nás přesahuje. Tato kniha vznikala v průběhu let poutníka, který sám kráčí po cestě kontemplace a zve druhé, aby šli s ním. Nejde o teoretické pojednání ani o návod k meditaci. Jsou to obrazy — kratičké záblesky zkušenosti, postřehy z chůze po krajině vnitřního života. Jan Šedivý v této rozšířené a přepracované verzi své původní knihy O kontemplaci provází čtenáře od první nesmělé otázky — Kde jsem doma? Co je mým vlastním tónem? — až po zkušenost ticha, které se pomalu stává součástí všedního dne. Hovoří o egu, které si uzurpuje roli pána; o chvílích, kdy se všechno rozpadá; o daru dechu a o tom, co nás nese, když vlastní síla nestačí. A zároveň ukazuje, jak tato vnitřní cesta není útěkem ze světa, nýbrž způsobem, jak v něm žít pravdivěji a plněji. Spiritualita, kterou nabízí, je umění být přítomen — na ulici, v kuchyni, v autobuse, uprostřed rodiny, tváří v tvář vla...
