Výsledky hledání

Henri Nouwen už byl známý exercitátor a spisovatel duchovní literatury, když ho jeho hledající přítel Fred vyzval, aby napsal něco „nízkoprahového“ a srozumitelného jemu i jeho nevěřícím přátelům z řad publicistů, právníků, podnikatelů a umělců: „Mluv k nám o nejhlubších tužbách našich srdcí, o našich přáních, o naději; nechceme už slyšet o strategiích přežití, ale o důvěře; nemluv nám o nejnovějších metodách uspokojování našich citových potřeb, ale o lásce. Povídej nám o širším vidění věcí, než jsou naše proměnlivé perspektivy, a o hlase hlubším, než je rámus masmédií. Ano, vyprávěj nám o něčem nebo o někom větším, než jsme my sami. Prosíme, mluv k nám... o Bohu.“ Nouwen se dlouho zdráhal, na takový úkol se vůbec necítil, ale nakonec výzvu přijal. K jeho překvapení se kniha Life of the Beloved (v češtině Milovaní Bohem) dočkala mnoha vydání a nadšeného přijetí právě u křesťanů, ačkoli oni původně cílovou skupinou nebyli. Pro mnohé z nich znamenala zásadní ...

Knižní vydání slavné Nouweny přednášky o křesťanském vedení v 21. století, která byla přeložena do mnoha jazyků a doslova obletěla svět. V českém jazyce vychází poprvé. Známý kněz a spisovatel Henri Nouwen oslavil svou padesátku, když si uvědomil, že navzdory rostoucímu věhlasu duchovního mistra jeho vnitřní život stagnuje, je-li vůbec nějaký. Měl za sebou více než dvacetiletou kariéru univerzitního docenta, naposledy na prestižním Harvardu. Byl velice žádaný a vytížený, ale už se téměř nemodlil, trpěl rozervaností a pocitem osamělosti. Pán ho tehdy vyzval k radikální změně života: odešel do komunity Archa, kde pak sdílel život s mentálně postiženými a jejich ošetřovateli. Pozvání přednášet kněžím ve Washingtonu na téma ;Křesťanské vedení v 21. stoletíquo; ho zastihlo v roce 1989 už v komunitě, tj. krátce po odchodu z Harvardu. Zprvu si nebyl jistý, že má co říct, ale ve světle své nové zkušenosti dal nakonec dohromady několik zásadních postřehů a ...

Roku 1983 Nouwen poprvé zahlédl reprodukci slavného Rembrandtova obrazu, na němž otec objímá marnotratného syna. Výjev ho naprosto uchvátil… Záhy se mu naskytla příležitost odjet do Petrohradu a strávit pár dní v tichu před originálem. Jednotlivé postavy na obraze k němu promlouvaly tak mocně, že o nich musel rozjímat po mnoho dalších let. Postupně se našel v obou synech, přičemž ale zjistil, že „ztracenější“ je ten starší, ačkoli se nikdy nevzdálil z otcova domu. A nakonec největší výzvou bylo pro autora povolání stát se milosrdným otcem, který už neřeší sebe, ale má otevřené srdce i náruč pro všechny „ztracené“. Kniha vychází v novém překladu Kateřiny Lachmanové, která knihu doporučuje jako výbornou pomůcku pro duchovní obnovy a exercicie. ...