Výsledky hledání

Příběhy Mirka Vostrého vyprávějí o mužských ctnostech. Jejich hrdinové vědí, co nejspíš bude správně, avšak těžce váhají, protože okolnosti správným rozhodnutím prostě nepřejí. Situace odehrávající se ve válce, na vojně, v nemoci nebo za zoufalé nespokojenosti vyžadují víc než jít širokou cestou. Napětí, smutek, záhady a humor v chytrých dávkách činí ze sbírky povídek hezký čtenářský zážitek. – Hana Pinknerová, spisovatelka Narodil jsem se v roce 1968. Mám skvělou ženu a tři děti (rovněž skvělé). Rád cestuju po Česku, Slovensku, ale i jinde pěšky, na kole nebo na kánoi. Mojí srdeční záležitostí je Podkarpatská Rus. Baví mě kreslení a fotografování. V posledních letech jsem ke svým zálibám připojil psaní příběhů. Proč? Začalo to takovým nečekaným nápadem – měl jsem sen (zní to divně, ale mně se to fakt v noci zdálo) a přišlo mi škoda ho jen tak nechat plavat. Takhle vznikl první příběh. Ty další už jsem psal i pro rodinu a pár přátel. A co když je víc lidí, které budo...

Svazek Potěšení není nikdy dost obsahuje tři knížky fejetonů Hany Pinknerové na téma vděčnost, radost a potěšení. Potěšení jsou pro autorku „Boží milostné vzkazy, jež na nás čekají na našich denních cestách“. Věnovala se jim do hloubky tři roky. V první části vypráví o potěšeních, která jsou – ale neměla by být! – samozřejmá. V druhé fázi se snaží najít potěšení v tom, co nebývá příjemné. Otázka, kterou si položila v třetím roce svého hledání, zní: Existuje něco, co se nedá v potěšení proměnit? Dospěla k této moudrosti: „V každé situaci, za všech okolností, vždycky stojí za to, potěšení hledat. Bůh totiž slibuje, že kdo hledá, ten najde. A potěšení jsou jeho disciplína.“ Krásu autorčiných krátkých zamyšlení oceníte zvláště ve chvíli, kdy pro samé povinnosti žádná potěšení kolem sebe neuvidíte. Stanou se vašimi nevšedními průvodci uprostřed všedních dní. ...

365+1 krátkých zamyšlení nad verši z Bible Knihu můžete využít jako každodenní pomůcku k osobnímu ztišení, nebo ji lze číst i nahodile, „napřeskáčku“. Vhodná i jako hezký dárek! Knížka přináší drobné úvahy nad Božím charakterem i jednáním. Poskytuje náměty k úvahám, povzbuzuje k zaujímání postojů, vede ke konkrétním činům. Malá denní pošťouchnutí mohou v delším časovém období přinést velké ovoce. Chce to jen nechat se denně oslovit. Po malých vytrvalých krůčcích trpělivě kráčet k cíli. – Hana Pinknerová ...

Fejetony Hany Pinknerové jsou lexikonem nápadů a inspirací, jak radostně i tvořivě zvládat výchovu dětí a péči o domácnost. Laskavé příběhy pohladí po duši unavené maminky, povzbudí je a ujistí o tom, že s Bohem nejsou nikdy na nic samy. Něžná svědectví maminky dvou dcer dodají ženám energii a naději, že jejich neviditelná námaha má smysl. Jsou úžasné, jsou jedinečné, jsou milované. Jsou maminkami na pravém místě, když milují, hrají si i vychovávají. 2. vydání...

Kniha shrnuje drobná pozorování, záblesky ironie, nenápadná moudra. Otevírá prostor k odpočinku a oddechnutí, přičemž zjistíte, že i malá a obyčejná slova mohou někdy výrazně pohnout myšlením i životem. Autorčina zamyšlení nabízejí jemnou oporu, která vás dokáže nést dál, než byste čekali. ...

„Alice ležela v posteli, roletami prosvítalo světlo, za pootevřenými okny slyšela cvrlikání ptáčků. Sotva se vzbudila, hned ji napadlo, že dnes na ni čeká něco příjemného, jen si nemohla honem vzpomenout, co to je. No ovšem! Dnes je přece první den prázdnin! Usmála se a slastně se v posteli protáhla.“ Povídková knížka Hany Pinknerové a Adély Jaworek je ideálním čtením pro ženy na léto. Pozorování, pohoda i karamboly se tu prolínají s hlubšími úvahami a pohlazením po duši. Drobná vyprávění s pointou si vychutnáte u vody, na cestách nebo kdekoli, kde budete mít čas a klid pro sebe. Volné pokračování úspěšné knihy Advent ve starém domě. Adéla Jaworek je mladší dcera Hany Pinknerové. Certifikovaná trenérka tanečních sportů vystudovala žurnalistiku a mediální studia na Masarykově univerzitě v Brně. Založila taneční školu „Tancování s Adélkou“, vede kroužky pro děti a taneční kurzy pro dospělé. ...

Známá autorka se zamýšlí nad tím, jak trávit volný čas – chvíle, kdy „nemusíme nic a můžeme všechno“. Co a kdy podnikneme? Co a jak zláká naši pozornost? A máme si dělat výčitky, když úplně vypneme, abychom si vyčistili hlavu? Objevit nepospíchání je v mnoha ohledech velmi osvobozující. Nejen pro ty, kdo své povinnosti i práci pro druhé berou zodpovědně a vážně. „Nepamatuju si, že by ženy v mé rodině někdy nedělaly nic. To bylo jak pro maminku, tak pro babičku nemyslitelné. Aspoň štupovaly ponožky nebo háčkovaly dečky. Ani u televize nikdy neseděly jen tak s prázdnýma rukama. Já jsem však pevně rozhodnutá, že to dokážu. Nejen že někdy po návratu z práce prostě nebudu dělat vůbec nic, ale dokonce se z toho budu těšit. Prostě pustím řídítka a pojedu bez držení. Uvidím, kam mi to zatočí. Konečně mám na takové věci čas.“ ...

Původně jsem knížku čtení na každý den vůbec psát nechtěla. Měla jsem ale takový neodbytný dojem, že mi Bůh naznačuje, abych to přeci jenom zkusila. Trochu jsem vzdorovala, ale pak jsem se rozhodla. Drze jsem Bohu řekla, že teda jo, ale bez jeho nápadů to nedám, takže na ně čekám. A potom jsem se nestačila divit. Servíroval mi nápady jak na stříbrném podnose, tak, abych je stačila zpracovávat. Tolik jsem se s Bohem poznala! Byla to velká škola důvěry. Teď můžete sami posoudit, jak se nám to povedlo. Každý měsíc má své téma, každý den krátkou úvahu. Mým cílem bylo být blíž. Sama sobě, mým milovaným a samozřejmě Bohu… – Hana Pinknerová...

„Jak jsme to tehdy říkaly? Má mě rád, nemá mě rád, miluje mě, věrně, tajně, kašle na mě. Při každé té krátké větě se odtrhl jeden lístek z akátové větvičky. Ten, který zůstal poslední, ten platil. Muselo se u toho samozřejmě myslet na někoho konkrétního a platilo to pak o něm. No jo, to bych mohla znovu zkusit. Na koho ale budu myslet? Namátkou a trochu zahanbeně jsem pomyslela: Bože, nepřijde ti to hloupé? V pomalé chůzi jsem začala odtrhávat jeden lístek za druhým a házela je za sebe, ovšem jako elektrizovaná jsem nedokázala vyslovovat jednotlivé stupně a míry lásky. V mé mysli tkvělo pouze jediné: Miluje mě, miluje mě, miluje mě. Nic jiného jsem nemohla vyslovit. Nešlo to. Poslední lístek tedy samozřejmě znamenal: Miluje mě. Moc dobře jsem věděla, o kom to platí.“ ...

Holčička Karolínka miluje sníh a sáňkování. Vánoce jsou přede dveřmi, ale pořád nesněží. Může souviset loňská lež s letošním sněhem? Dá se s tím něco dělat? Kromě Vánoc se ještě blíží první vystoupení v hudební škole a je zapotřebí vyrobit vánočních dárky rodičům. Pro děti předškolního věku. ...