Výsledky hledání

Možná to zní zvláštně, ale křesťané potřebují evangelium stejně jako nevěřící. Potřebujeme ho, aby nás ochránilo před tím, že budeme ve svém každodenním vztahu s Bohem klást důraz na výkon. Potřebujeme ho, aby nám připomínalo, že jsme stále ještě hříšníky, jejichž jedinou nadějí pro věčný i nynější život je „Ježíšova krev a spravedlnost“. Heidelberský katechismus – pokud mu správně porozumíme – nám pomůže udržet si vědomí naší viny a Boží milosti a vděčně reagovat na Boží dobrotu. Kevin DeYoung nám mistrovsky ukazuje, jak každý z těchto tří pojmů vypadá v běžném životě. „Evangelium, jak ho shrnuje Heidelberský katechismus, je slavné, jeho Kristus milostivý, jeho útěcha je bohatá, jeho Duch silný, jeho Bůh svrchovaný a jeho pravda nadčasová. Můžete se tu setkat s Kristem – stačí se přijít podívat.“ ...

Tato publikace je dílem známého a uznávaného starozákoníka doc. Mgr. Jiřího Beneše, Th.D., vedoucího katedry biblistiky a judaistiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, autora několika zajímavých a podnětných knih z oblasti Starého zákona. Primární zájem autora je v rovině spirituální, co Boží slovo říká mně teď a tady, do mého osobního života a do života společnosti. Navazuje tak na starou exegetickou tradici – hledání duchovního smyslu (významu). V Benešově osobitém výkladu Pavlova listu Římanům biblické verše ožívají, jiskří, stávají se aktuálním oslovením, zdrojem inspirace a naléhavou výzvou pro člověka dvacátého prvního století. Benešův odvážný nápad sledovat v klasickém textu apoštola Pavla velmi moderní téma spirituality přinesl hojné a vzácné plody. Tato kniha je pozváním, kdo jej přijme, nezůstane stejný, jaký byl dřív. prof. Pavel Hošek, Ph.D. Benešova kniha je tedy inspirativním připomenutím často nezdůrazňovaných rov...

Profesorka islamistiky Christine Schirrmacherová nabízí střízlivě věcnou analýzu palčivých problémů dnešní doby. Jejím cílem ale není shromáždit polemické nebo nepřátelské argumenty proti islámu a muslimům. Snaží se co nejlépe porozumět složité problematice vztahu mezi islámem a západní společností, bez pošetilé naivity, ale také bez bojovných vášní. Ukazuje cestu k moudrému a odpovědnému jednání tváří v tvář výzvě, kterou představuje islám a jeho stoupenci v současné Evropě....

Autor se stejně jako v předchozích knihách Základy učednictví a Proměňující učednictví zabývá tím, jak je důležité, aby lidé, kteří chtějí sloužit v církvi, vedli druhé pravdivě a moudře. Tentokrát se ale více soustředí na to, co vlastně znamená být v čele a vést. Zdůrazňuje, že být ve vedoucí roli v církvi znamená mnohem více se zaměřit na to, KÝM vedoucí je, než na to, CO dělá. Bible jasně říká, že v novozákonním vůdcovství jde více o to, odrážet charakter Pastýře celého stáda – Ježíše Krista. Pavel ve svých pastorálních dopisech (1Tm, 2Tm a Tt) shrnuje předpoklady, které musí vedoucí v církvi splňovat. S výjimkou požadavku „schopný učit“ jsou všechny ostatní nároky na vedoucí morálního a duchovního charakteru. Co sděluji svým životem ostatním? Dokážu svou radost ze vztahu s Kristem předávat dál? Programy, plány, cíle, sny, rozpočty… to všechno bude postrádat věčný smysl, pokud z mého života nevyplývá, že největší radost nacházím ve vztahu s Kristem. ...

Známý starozákonník Jiří Beneš se mnohokrát osvědčil v roli „hospodáře, který vynáší ze svého pokladu nové i staré“. I ve své knize, věnované dvanácti malým prorokům, jako moudrý učitel „otevírá Písmo“, jež se tak stává živým oslovením, ukazatelem cesty a výzvou k rozhodnutí. V Benešově naslouchajícím výkladu dávných hebrejských proroctví nově zaznívá Slovo, které kdysi promlouvalo k otcům a které vnáší světlo i do životních zápasů mužů a žen jednadvacátého století. Není to suchopárná věda, je to pozorné sledování životadárných paprsků, které přicházejí z nebe. Prof. Pavel Hošek, Ph.D. Složitou problematikou dvanácti prorockých knih se již delší dobu zabývá žák profesora Jiřího Hellera, český teolog a starozákonník, doc. Jiří Beneš. Výsledkem tohoto jeho dlouhodobého zájmu je jeho monografie „Dvanáctka. Uvedení do Malých proroků“, kterou navazuje na svou první práci se stejnou tématikou. Každé z prorockých knih je věnováno rozsáhlé pojednání, v němž se autor vě...

Když se náboženství stane nebezpečným Podle autora lze o fundamentalismu hovořit pouze v případě, kdy se jedná o násilí nebo ohrožení vnitřní bezpečnosti. Po útocích z 11. září 2001 veřejnost chápe fundamentalisty většinou jako radikály, tíhnoucí k násilí, nábožensky motivované extremisty či jen prostě náboženské teroristy. Slovem „fundamentalismus“ je v této společné hantýrce míněn militantní pravdivostní nárok, což je dle mého názoru nejkratší definice tohoto pojmu. Různá náboženství se v průběhu dějin stala příčinou válek i masového vraždění (stejně tak přinesla v menším či větším měřítku mír a zájem o lidská práva). Války a masové vraždění lze však stejně dobře ospravedlňovat na základě vědomě nenáboženského světonázoru, jak to předvedli Stalin či Mao. Dále pak platí, že většina vražd, ke kterým ve světě každodenně dochází, nemá žádný náboženský motiv. ...

Třetí kniha biblických studií z pera Dana Drápala je věnována spíše těm, kdo se nebojí obtížných míst a neoptimistických témat. Možná také milovníkům záhad, tajemných výroků a hádanek, které před vykladače Písmo staví. Každopádně je tato kniha psána s ohromnou láskou a respektem k Písmu samotnému i pečlivému tázání po jeho nejpřesnějším výkladu, jenž je následován i praktickou aplikací, kterou můžeme vztáhnout na svůj vlastní život. Ať už budete číst o rodinných peripetiích Abrahamova rodu, Jiftáchově nerozvážném slibu nebo záhadě Ježíšových rodokmenů, jistě z této knihy získáte duchovní užitek a snad vám odpoví i na některé otázky, nad nimiž jste si třeba již delší dobu lámali hlavu. (z předmluvy Jiřího Ungera) ...