Výsledky hledání

Přednášky a diskuse na témata: Boží království a lidské dějiny (Petr Pokorný), Moc Číny (Olga Lomová), Jakou moc mají média? (Alexandr Mitrofanov), Moc sborová (Jana Hofmanová, Tomáš Bísek, Jana Šarounová, Aleš Drápal), Moc a bezmoc české reformace (Ota Halama), Ovládnout, přesvědčit nebo osvobodit? (Petr Kratochvíl), Jak se dělá parlament (Ivan Gabal), Duchovní vedení a doprovázení (Aleš Opatrný), Zkušenost s mocí veřejné ochránkyně práv (Anna Šabatová), Není moci, leč od Boha? O mravnosti a nemravnosti moci (Jindřich Halama) Uspořádal Matěj Opočenský...

Spiritualita, život kleriků, řeholníků a řeholnic, celibát, řád křesťanského roku se svátky, slavnostmi a poutěmi, ale také sakrální architektura či křesťanské umění, jež spoluutváří ráz české krajiny. Autoři této knihy chápou křesťanství jako systém vidění světa a kulturní živel, který více než tisíc let formuje území českého státu a jeho obyvatele. Křesťanství přichází do pohanské střední Evropy jako politická síla, která rozrušuje staré kulturní i mocenské vztahy a zakládá nové. Církev lze těžko oddělit od státu, avšak paradoxně s ním záhy začne svádět zápas o vlastní emancipaci a obě instituce se utkají v nejednom sporu. Husitskou revolucí počíná střetávání idejí a ze soužití konfesí se později rodí koncept náboženské tolerance, jejž některá období přijímají a jiná odmítají. Sekularizace, kterou vnímáme jako produkt nové doby, má kořeny již na konci 18. století. Tehdy, s rozvojem industrializace, sakrální čas ustupuje času „průmyslovému“. Dlouhé 19. století je o...

Obdivuhodná produkce překladových verzí Písma svatého v předbělohorské jednotě bratrské dosáhla v době kulminující humanistické epochy svého vrcholu. Podrobně komentovaný Nový zákon vytiskli bratří dvakrát, jednak jako poslední díl Kralické bible šestidílné v roce 1593–1594, jednak jako upravené a rozšířené vydání v roce 1601. Právě tento „v nově přehlédnutý“ Nový zákon z počátku 17. století byl zamýšlen jako náhrada znění z let 1593–1594 a v této funkci jej vskutku nezřídka nacházíme v dochovaných kompletech. Kolektivní monografie se pokouší, poprvé v dějinách českého vědeckého úsilí, o komplexní zhodnocení tohoto výjimečného tisku, a to v širokém kontextu dobové zahraniční i domácí humanistické biblistické produkce a reformační teologie. Dobu, do které je dílo zasazeno, přibližuje z badatelských perspektiv různých vědních oborů, zejména historie, knihovědy, dějin čtenářské recepce, jazykovědné bohemistiky, novozákonní biblistiky a teologie. PhDr. Robert Dittma...

V Bibli je mnoho pasáží, které dnes nechápeme, jsou nám cizí nebo neodpovídají tomu, co od Písma svatého očekáváme. Nad mnohými se nejen zarazíme, ale vnímáme je jako pohoršlivé. Na potřebu dobrat se při četbě Bible nefalšovaného smyslu i záměru autora odpovídá další svazek Obtížných oddílů, věnovaný tentokrát biblické poezii a moudrosti. Na iniciativu, s kterou před řadou let přišel profesor Jan Heller (1925–2008), navazuje profesor Prudký se svými kolegy. Autoři nás uvádějí do kontextů biblického světa, svérázu biblického myšlení i vnitřního dialogu jednotlivých biblických svědků. Připomínají nám základní pravidla, na něž je třeba dbát, abychom se s biblickým svědectvím nemíjeli a při četbě Písma neslyšeli jen ozvěnu svých vlastních názorů a předsudků. Knížka chce posloužit tomu, abychom uměli čerpat z bohatství biblické tradice, která po staletí utvářela náš kulturní prostor, a používali přitom vlastní přemýšlení i výdobytky soudobé vědy. Editor svazku prof. ...