Po dlouhé době se znovu k českému národu dostává kniha o českých mučednících sepsaná Janem Amosem Komenským, a upravená do jazyka 21. století. Dílem, které by bylo možné nazvat knihou krve a slz, bolesti a utrpení, přispěchal Komenský na pomoc těžce zkoušené církvi první poloviny 17. století. Bylo hezky řečeno, že v ní jsou místa, při nichž se bolestí sevře každé české srdce. Jejím hlavním obsahem jsou nevýslovné hrůzy Bílé hory a je psána bratrskými vyhnanci ve dvanáctém roce po neblahém 8. listopadu 1620. Je dítětem bídy a nouze, ale i činu krásné, účinné lásky. Komenského spolupracovníci měli za úkol shromáždit podklady, vzpomínky a výpovědi o pobělohorském pronásledování. Komenský, který na díle vykonal nejvíce práce, a proto se k němu právem hlásí jako ke svému, měl za úkol to celé zpravovat. Hlavní a nejcennější část knihy, která líčí pobělohorskou persekuci českých evangelíků, je zpracována na základě svědectví očitých svědků, většinou z Jednoty nebo aspoň jejích přá...