GLADYS AYLWARD

Gladys Aylward

Drobná žena

Gladys se narodila v dělnické rodině v Londýně roku 1902. Měla jediné přání: Jít jako misionářka do Číny. Lidé z Čínské vnitrozemské misie však měli za to, že se k tomu nehodí. Její přesvědčení, že Bůh chce, aby šla do Číny, ale nezesláblo. Gladys se dozvěděla, že jedna starší misionářka v Číně hledá pomocnici. Vydělala si peníze jako služka a koupila si jízdenku na vlak. Do Jang-Čengu v Číně přijela v listopadu 1932.
     Misionářka Jennie Lawsonová spravovala zájezdní hostinec pro kočí, kteří přejížděli hory s vozy taženými muly. V hostinci nedostali jen jídlo a nocleh, ale také si od dvou misionářek vyslechli příběhy z Bible.
     Jennie Lawsonová však za několik měsíců po příjezdu Gladys zemřela. Gladys musela proto pokračovat v práci sama.
     Roku 1938 bombardovali Jang-Čeng Japonci. V té době už měla Gladys několik adoptovaných sirotků. Teď do jejího hostince U osmého štěstí přišlo mnoho dalších. Japonci ji však považovali za vyzvědačku a Jang-Čeng pro ni začal být nebezpečný. V březnu 1940 tedy Gladys prchla se stovkou dětí přes hory do vedlejší provincie. Dorazila tam v pořádku o měsíc později - a neztratila při tom ani jedno z dětí!
     Gladys však byla zesláblá a nemocná. Roku 1942 jí americký přítel pomohl dostat se do Anglie a navštívit svou rodinu. Komunisté však mezitím uzavřeli Čínu pro všechny cizince.
     V roce 1957 se vydala do Číny znovu, tentokrát do Formosy. Založila sirotčinec Gladys Aylwardové, kde zanedlouho našlo domov sto dětí. Gladys Aylwardová, drobná žena, která se nehodila pro práci misionářky, tam sloužila Bohu do své smrti v roce 1970.

Důvěra

Nebyla dost dobrá

Gladys Aylwardová seděla v ředitelově kanceláři jako na trní. Píše se rok 1928. Už tři měsíce studuje v přípravné škole Čínské vnitrozemské misie. Proč ji sem zavolali?
     „Gladys," řekl ředitel jemně, „vaše známky za první čtvrtletí jsou… ehm… velice slabé. Pokračovat dál by bylo plýtvání časem i penězi.“
     „Jenomže já celý život cítím,“ namítla Gladys, „že ze mě Bůh chce mít misionářku v Číně.“
     „Kromě toho,“ pokračoval ředitel, „by vám na konci studia bylo téměř třicet let. Abyste se naučila tak těžký jazyk, jako je čínština, na to už nemáte věk.“
     Se svěšenou hlavou se zvedla k odchodu.
     „Mohu vám alespoň pomoci sehnat místo hospodyně,“ dodal soucitně.
     Hospodyně! Gladys byla zklamaná. Je si jistá, že ji Bůh chce mít v Číně. Přijala však práci hospodyně pro dva vysloužilé misionáře, kteří ji podporovali v jejím zájmu o misii. Sehnali jí práci sociální pracovnice v jižním Walesu.
     Vyhlížela na břehu řeky dívky na útěku - dívky, které často padly do rukou zločinců. Zdálo se, že jen pět stop vysoká Gladys se mezi drsné a rozložité námořníky nehodí. Denně však chodila vlhkem a zimou a brala vystrašené uprchlice pod svou ochranu až do doby, než je mohla poslat zpátky domů.
     S těžkým zápalem plic ale musela odjet domů do Londýna. Ve shromáždění, kde byla se svojí matkou, zaslechla kohosi mluvit o starší misionářce Jennie Lawsonové, která je v Číně. Jennie prý potřebuje mladou pomocnici.
     „Vždyť to bych mohla být já!“ řekla si Gladys.
     Jakmile se uzdravila, sehnala si práci služebné. Šetřila každou penci, aby si mohla koupit lístek do Číny! Byla zaměstnaná u Sira Francise Younghusbanda, spisovatele, který procestoval celou Čínu. Půjčoval jí knihy o Číně, aby si je ve volném čase přečetla.
     Jednoho dne přinesla Gladys své úspory do cestovní kanceláře. „Kolik stojí cesta do Číny?“ zeptala se.
     Muž se na drobnou ženu v tenkém kabátku usmál. Bylo vidět, že je chudá. Možná, že ho žertem tahá za nos. „Cesta lodí,“ řekl, „stojí devadesát liber.“
     Devadesát liber! Gladys měla jen pár liber. „Jde to nějak levněji?“ zeptala se.
     Obchodník pokrčil rameny. „Lístek na vlak stojí jen čtyřicet pět liber, ale …“
     „Vezmu si ho!“ rozzářila se Gladys. „Vypište mi jízdenku a já vám budu každý pátek nosit peníze, dokud ji nezaplatím.“
     Prodavač zavrtěl hlavou. „Teď se do Číny vlakem nedostanete. Mezi Ruskem a Čínou je válka. Hranice jsou zavřené.“
     Gladys se jen pousmála. „Až na lístek našetřím, bude už po válce,“ řekla s jistotou.
     Patnáctého října 1930 objala matku a otce na rozloučenou a posadila se na své místo ve vlaku. O čtyři týdny později a o pět tisíc mil dál si před zchátralým hostincem v horách Jang-Čeng protáhla rozbolavěné tělo po jízdě na mule. Stříbrovlasá Jennie Lawsonová přispěchala ze dveří, aby ji uvítala.
     Gladys Aylwardová, jež nebyla „dost dobrá“, aby se stala misionářkou, přijela do Číny!

Důvěra znamená být si jistý, že ti Bůh pomůže činit Jeho vůli, i když si lidé myslí, že to nedokážeš.

Z Božího slova
Jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Ježíše Krista (Filipským 1,6).

Promluvme si o tom:
1. Proč se podle tebe Gladys nevzdala svého snu jít do Číny, ani když jí misijní výbor řekl, že se k tomu nehodí?
2. Jaký je rozdíl mezi sebedůvěrou a důvěrou v Boha?
3. Jak ti může důvěra v Boží moc pomáhat v problémech, se kterými se potýkáš?

Ukázka z knihy „Hrdinové víry“, Copyright © 2000 SAMUEL, Biblická práce pro děti